ESCA

Příznaky choroby ESCA na listech

V letošním roce se příznaky choroby ESCA začaly ukazovat ve vinicích již v polovině června. Je to o téměř měsíc dříve než v minulých letech.
Ve vinicích se projevuje větší výskyt akutní formy ESCA, kdy usychají celé keře. Včasná identifikace příznaků může být důležitá pro možnost obnovy kmínků.

Projev příznaků předchází pokles výkonnosti fotosyntézy. K omezení fotosyntézy dojde před objevením prvních příznaků. První příznaky také mohou souviset s poškozením chlorofylu. Příznaky na listech mohou být dále způsobované toxiny, které uvolňují houbové patogeny.

Obr. 1 - Prvním příznakem jsou velmi nepatrné, nažloutlé skvrny. Dobře rozeznatelné jsou při důkladné kontrole keřů ve vinici. V tomto stavu mohou být zaměnitelné také s prvními příznaky padlí révy. Tento příznak je pozorovatelný přibližně 7- 14 dnů, než dojde k prvnímu projevu nekrotizace listů.

Obr. 2 - První nekrózy na listech nemusí zdaleka napovídat na to, že se jedná o ESCA. Jedná se spíše o bodové nekrózy na různých částech listu. Výrazně se projevují v mezižilkovém pletivu listu.

Obr. 3 - Zde je již patrné, že se bude jednat o chorobu ESCA. V mezižilkovém pletivo se projevují větší nekrotické skvrny, které se spojují. Projevuje se také souvislejší žloutnutí listů.

Obr. 4 - Nekrotické části jsou souvislé a začínají připomínat typickou "srst tygra", která je typickým příznakem ESCA. V pásech se také projevuje souvislé žloutnutí.

Obr. 5 - Je typickým příznakem pletiva, kdy je téměř kompletně nekrotizované mezižilkové pletivo.

Při pozorování příznaků na jednom keři doba od projevu prvních příznaků až po typický příznak listu asi 30 dnů. Velký vliv na postup projevu příznaků má také aktuální počasí. Při dlouhodobě suchém počasí a u keřů s akutní formou ESCA je postup projevu příznaků nejrychlejší.

Obnova kmínků u keřů napadených ESCA

V letošním roce se již na přelomu června a července objevily ve vinicích příznaky choroby ESCA. U keřů, které jsou napadené akutní formou a během několika dnů usychají, není prakticky možná obnova, protože je napadený celý kmínek.

U keřů s chronickou formou, kde jsou napadené jednotlivé letorosty a keře neusychají je možnost využít obnovy kmínků.

Obnova kmínků je jednou z možností, jak eliminovat výskyt ESCA. U obnovy kmínků však také záleží na tom, jaká část kmínku je napadená. Není to proto stoprocentní řešení. Je pouze jednou možností, jak se pokusit zapěstovat zdravé kmínky. 

Obnova kmínků se většinou provádí v období vegetačního klidu. Keře s příznaky se během vegetace označí a při zimním řezu se potom odstraní. Jestliže však příznaky na keři objevíme v červenci a obnovu provedeme až na jaře dalšího roku, mají houbové patogeny možnost dále se rozšiřovat v kmíncích.

Vhodnější je proto obnovovat kmínky co nejdříve poté, co se příznaky ESCA objeví. K takovému kroku je třeba, aby byl v blízkosti paty kmínku obrost, který se bude využívat k obnově kmínku. (Obr. 1 a 2) ukazují letorosty, které se dají k obnově kmínků využívat. K obnově kmínků slouží spící očka na bázi kmínku. V současné době je proto vhodné ponechávat při zapěstování na patě kmínku zálohu, kterou bude možné k obnově kmínku využívat. V minulosti se již takto postupovalo v případech, kdy se obnovovaly kmínky po poškození zimními mrazy. Aby se podpořilo rašení spících oček, je vhodné vytvořit drobné "poranění" borky a dřeva na patě kmínku. K tomuto účelu je možné využít drobné poškození drátěným kartáčem nebo mělký řez do dřeva. Řez by měl být pouze mělký, tzn. asi 2 mm a dlouhý asi 2-5 cm.

V aktuálním období je proto vhodné u keřů s příznaky, kde není k dispozici podrost na patě kmínku, podpořit rašení spících oček.

Pro obnovu je vhodné vybírat letorost, který je nejblíže paty kmínku. Při řezu kmínku je totiž možné postupně pozorovat, jaké je poškození dřeva a tím pádem také jaký je postup infekce (Obr. 3). Zdravé dřevo je proto většinou k dispozici až na patě kmínku. Jestliže je dřevo poškozené až k patě kmínku, bude obnova pravděpodobně neúspěšná, protože se nepodaří zapěstovat zdravý kmínek.

Obr. 4 ukazuje řez kmínku. Při obnově kmínku je většinou vhodné ponechat nad letorostem asi 10- 15 cm původního kmínku, kvůli již několikrát zmiňovanému prosychání dřeva. Tato část kmínku se potom může odstranit při zimním řezu.

Obnovu kmínku tímto způsobem je třeba provádět právě v aktuálním období, protože je třeba brát v úvahu, že se musí zapěstovat letorost s vyzrálým dřevem, které dobře přezimuje.

Zdroj: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.