Podle čeho rozpoznat padlí révy a jak se včas choroby zbavit
Padlí révy neboli padlí révové, oidium či moučnatka napadá všechny zelené části keře. Původcem choroby je houba Erysiphe necator.
Pro rozvoj révového padlí jsou příznivé vyšší teploty a sucho s vysokou vzdušnou vlhkostí. Naopak houba nemá ráda dešťové srážky.
- O preventivním opatření proti rozvoji padlí révy bychom v ideálním případě měli rozhodnout v závislosti na vývoji počasí.
Základem prevence padlí jsou ovšem průběžné, správně provedené pěstitelské postupy. Důležité je:
- včas upevnit letorosty do drátěnky,
- vylámat zálistky v zóně hroznů,
- u odrůd s hustou listovou stěnou odstranit 1 až 2 listy v zóně hroznů.
Révové padlí se častěji vyskytuje v keřích s hustou listovou plochou
- Houba přezimuje jako podhoubí v pupenech. V extrémních případech může docházet již k infekci rašícího letorostu. Tento příznak se však objevuje pouze zřídka.
- Prvotním příznakem jsou poměrně málo patrné zelenožluté skvrny.
Pro lepší identifikaci prvních příznaků je vhodné podívat se na list z profilu ve výšce očí. Na napadených listech jsou matné, jemně stříbřité skvrny. Už při těchto příznacích je nutné provést ochranu. - Následně se v místě skvrn může objevovat šedobílý povlak mycelia.
- Napadená místa na listu postupně hnědnou a černají.
- Při silném napadení se okraje listů svinují směrem nahoru a silně napadené listy usychají.
- Velké škody může způsobovat napadení bobulí, které je častější. Bobule jsou pokryté našedlým až šedobílým povlakem mycelia. Důležitá je včasná identifikace. Při objevení prvních příznaků je nutná okamžitá ochrana. K napadení bobulí dochází především mezi kvetením a zaměkáním bobulí. Po zaměkání se zvyšuje odolnost bobulí k nové infekci. Pokud byla infekce na bobulích už před zaměkáním bobulí a nebyla provedená účinná ochrana, může docházet k napadení i po zaměkání.
- Napadení bobulí může končit výhřezem semen a totálním vysušením a zničením bobulí. Hrozny zničené padlím révy nejsou vhodné ke konzumaci ani zpracování na víno.
- Napadení ve formě černých skvrn se může objevovat také na zelených letorostech. Skvrny zůstávají na letorostech i po zdřevnatění. Skvrny nejsou zdrojem infekce. Zhoršují však výrazně vyzrávání letorostů. Dřevo potom může přes zimu usychat. Problémem se pak stává výběr vhodného dřeva k řezu.
Zdroj: https://izahradkar.cz/zahrada
Proti padlí révy účinkuje síra i oleje
Největší problémy způsobuje padlí révy (Erysiphe necator). Napadá všechny zelené části rostliny a každoročně způsobuje významné škody. Bobule, které jsou silně napadené, během několika dní praskají. Tím se otevírá brána pro různé typy hnilob dokonávající dílo zkázy. I slabě napadené hrozny navíc nepříjemně páchnou "po žampionech", proto jsou pro výrobu vína takové hrozny nevhodné. Ani u stolních hroznů není žampionové aroma nic příjemného. Padlí se někdy říká choroba pěkného počasí.
Padlí ohrožuje révu nejvíce v průběhu června až července. Ideální podmínky pro šíření nastávají v teplých obdobích s vyšší vzdušnou vlhkostí. Ochranu bychom měli provádět preventivně, před výskytem onemocnění. Biologicky lze proti padlí bojovat několika způsoby a efektivní je tyto postupy střídat či kombinovat.
Starou a dobře účinnou přírodní látkou proti padlí je síra. Používá se preventivně, většinou před začátkem květu. Přípravky obsahující síru (Kumulus WG) lze samozřejmě využít i v pozdějším období, ale je dobré je vyřadit nejpozději 6-8 týdnů před sklizní. Síra se z povrchu postupně odpařuje a časem z hroznů samovolně vymizí. Je ale nutné nechat před vinobraním určitý odstup.
Základem úspěchu je ošetřovat preventivně
Místo síry se dnes často využívají některé rostlinné oleje. V biovinicích se používají zejména přípravky, které obsahující pomerančový nebo fenyklový olej (Prev-B2, HF-Mycol). Tyto oleje v sobě mají přírodní látky, které jsou účinné proti padlí, narušují povrchovou strukturu vláken hub a ta pak zasychají. Podobný efekt mají některé další využívané látky, které na sebe velmi silně poutají vodu a dokážou padlí na rostlině vysušit. Zároveň jsou ale dostatečně šetrné k rostlinám (VitiSan, NatriSan).
V závislosti na počasí je třeba ošetření v průběhu vegetační doby opakovat. Při chladném a deštivém počasí stačí interval mezi postřiky 12-14 dní, v teplém letním období 8-12 dní. Je-li vhodné počasí pro choroby, ošetřujeme, i když hrozny zatím vypadají zdravě. Pokud jsou rostliny již viditelně napadené, je vhodné například VitiSan zkombinovat se zmíněným pomerančovým olejem (Prev-B2) a postřik po týdnu zopakovat. Tyto látky jsou zároveň i dobrou prevencí proti šedé hnilobě (Botrytis cinerea).