APH ...
Americký přímplodý hybrid ... je stoprocentně odolný proti houbám i plísním, takže nepotřebuje žádnou chemickou ochranu. Z těchto důvodů je oblíbený u zahrádkářů. Tyto odrůdy nejsou zapsané ve státní odrůdové knize.
FPH ...
Francouzský přímoplodý hybrid
PIWI ...
z německého "pilzwiderstandsfähige Rebsorten" je zkratka pro označení skupiny odrůd révy vinné odolných proti houbovým chorobám. Odrůdy jsou vhodné pro výrobu BIO vína např.: Hibernal, Cerason, Malverina, Merlan, Rubinet, Laurot, Solaris, Erilon aj. Viz také interspecifické odrůdy.
Interspecifická odrůda ...
vznikla mezidruhovým křížením révy vinné nebo křížením více odrůd evropské révy. Cílem totoho křížení je dosáhnout větší odolnost proti houbovým chorobám révy, mrazu nebo dosáhnutí lepších vlastností, jako např. vůni, chuť, barvu ap..
SZPI ...
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
ÚKZÚZ ...
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Alkohol ...
Klaret nebo Claret ...
bílým vínům vyrobeným z červených nebo modrých hroznů se říká klaret.
Rosé ...
Vinařství ...
má více významů. Ze všeobecného hlediska se jedná o odvětví zemědělské výroby. Vinařstvím se označuje rovněž zemědělská farma zabývající se výrobou vína a pěstováním révy vinné, nebo pouze výrobou vína.
Vinař ...
je osoba zabývající se výrobou vína a v širším pojmu (u malých a středních výrobců) též pěstováním révy vinné. Větší podniky mají specializace rozdělené mezi více pracovníků.
Víno ...
(řec. oinos, lat. vinum) je alkoholický nápoj vzniklý kvašením moštu nebo rmutu z hroznů révy vinné. Označením "víno" se podle zákonu nesmí značit alkoholické nápoje vyrobené z jiné suroviny než hroznů révy vinné. Výrobu vína ve všech vyspělých vinařských státech upravují poměrně přísné zákonné normy (vinařský zákon).
Vinařský zákon ...
č. 115/1995 Sb. je prvním novodobým vydaným zákonem /od r. 1907/ upravujícím pěstování hroznů a výrobu vína na území Čech a Moravy. Zákon byl novelizován z důvodů přejímání legislativy ES zákonem č. 216/2000 Sb. a zákonem 321/2004 Sb., který je v současné době v platnosti. Účinnost zákona č. 321/2004 Sb. je od 28.5.2004, ve znění pozdějších změn a doplňků (k 1.1. 2013).
Vinice ...
je zemědělská půda osázená trvalým porostem révy vinné. Před výsadbou nové vinice je nutné ohlásit záměr výsadby na ÚKZÚZ a vyřídit si tzv. právo na výsadbu vinice. Vinařský zákon č. 223/2004 Sb upravuje základní pojem vinice pro potřeby zákona v §3 odst. c) takto: "vinohradem nebo vinicí (dále jen "vinice") zemědělsky obhospodařovaná půda souvisle osázená keři vinné révy jednoho pěstitele o celkové výměře větší než 10 arů, jíž na základě písemné žádosti pěstitele podané po 1. lednu 2001 ÚKZÚZu. ÚKZÚZ přidělil nebo přidělí registrační číslo nebo registrační čísla; vinice o celkové výměře menší než 10 arů je vinicí, pouze má-li na základě písemné žádosti pěstitele podané po 1. lednu 2001 ÚKZÚZem přiděleno registrační číslo; vinicí je rovněž vinice vyklučená, k níž nebylo ÚKZÚZem uděleno právo na opětovnou výsadbu podle § 9 Zák.."
Z ustanovení vyplývá, že vinice nad 10 arů podléhá registraci u ÚKZÚZu, vinice do 10 arů této registraci nepodléhá, ale může se registrovat dobrovolně. Nelze uvádět do oběhu (prodávat) víno z neregistrované vinice.
Vinohradnictví ...
je starobylý zemědělský obor, jehož počátky sahají do starověku. Zahrnuje všechny úkony spojené s pěstováním révy vinné, zejména: příprava půdy před výsadbou, množení, štěpování sazenic révy vinné, šlechtění a udržovací šlechtění, výsadba vinice, stavba a údržba opory, řez révy, zelené práce, ochrana proti chorobám a škůdcům, ekologie a architektura krajiny apod.. Hlavním cílem vinohradnictví je zajištění výroby hroznů pro zpracovatele hroznů a výrobce vína.
Vinařská oblast ...
je geograficky vymezené území (v terminologii legislativy EU stanovená pěstitelská oblast), na kterém je povoleno pěstovat vinnou révu pro výrobu vína a dalších produktů. Vymezení jednotlivých vinařských oblastí v daném státě provádí příslušná legislativa (obvykle vinařský zákon). Tato legislativa většinou také stanovuje seznam odrůd vinné révy, které se v jednotlivých vinařských oblastech smějí pěstovat. Vinařské oblasti mohou být rozděleny na vinařské podoblasti. Dále bývá pro každou vinařskou oblast či podoblast stanoven seznam vinařských obcí a viničních tratí, v nichž smějí být zakládány vinice.
Cílem těchto regulačních opatření je zabránit výsadbě vinic v nevhodných regionech a polohách.
V České republice od května 2004 existují pouze dvě:
je území členského státu EU menší než vinařská oblast vymezená Ministerstvem zemědělství na základě geografické polohy, svažitosti, půdně klimatických vlastností a historických údajů, záznamů a poznatků. Vinařskou podoblast tvoří jednotlivé vinařské obce a viniční tratě. V České republice jsou podoblasti: Čechy - Mělnická, Litoměřická, Morava - Mikulovská, Znojemská, Velkopavlovická, Slovácká. Toto uspořádání přinesl vinařský zákon č. 321/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 254/2010 Sb.
Viniční trať ...
Zemské víno ...
jako kategorie jakostních tříd je v platnosti vinařského zákona od roku 2004., nepodléhá zatříďovací povinnosti u SZPI. Podmínkou uznání třídy moravské zemské víno nebo české zemské víno je původ hroznů na Moravě nebo v Čechách a cukernatost hroznů při sběru min. 14°. Zemské víno lze na etiketě označovat odrůdou, ročníkem, vinařskou obcí, viniční tratí atd. (v souladu s předpisy Evropských společenství). Hektarový výnos u zemského vína není vinařským zákonem omezený. Podíl každé odrůdy, která je na etiketě uvedena, musí být nejméně 15 %, velikost písma názvu odrůdy nebo odrůd musí dosahovat nejvýše poloviční velikosti písma názvu "zemské víno", název odrůdy nebo odrůd musí být uveden pouze ve stejném zorném poli na etiketě spolu s názvem "zemské víno" a označení odrůdy nebo odrůd na etiketě nesmí být zaměnitelné s označením jakostního vína nebo vína originální certifikace (VOC).
Kategorie zemské víno využívá mnoho malých a středních výrobců vína i u vín, která by šla zatřídit jako vína s přívlastkem. Většinou pro malé množství vína v partii nebo z důvodů časové tísně (Svatomartinské víno) uvádějí výrobci na trh partii jako "zemské víno". V mnoha případech, ač to není povinností, uvádí výrobce na etiketu cukernatost hroznů při sběru.
Americký přímplodý hybrid ... je stoprocentně odolný proti houbám i plísním, takže nepotřebuje žádnou chemickou ochranu. Z těchto důvodů je oblíbený u zahrádkářů. Tyto odrůdy nejsou zapsané ve státní odrůdové knize.
FPH ...
Francouzský přímoplodý hybrid
PIWI ...
z německého "pilzwiderstandsfähige Rebsorten" je zkratka pro označení skupiny odrůd révy vinné odolných proti houbovým chorobám. Odrůdy jsou vhodné pro výrobu BIO vína např.: Hibernal, Cerason, Malverina, Merlan, Rubinet, Laurot, Solaris, Erilon aj. Viz také interspecifické odrůdy.
Interspecifická odrůda ...
vznikla mezidruhovým křížením révy vinné nebo křížením více odrůd evropské révy. Cílem totoho křížení je dosáhnout větší odolnost proti houbovým chorobám révy, mrazu nebo dosáhnutí lepších vlastností, jako např. vůni, chuť, barvu ap..
SZPI ...
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
ÚKZÚZ ...
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Alkohol ...
vzniká ve víně fermentací vinných hroznů. Cukr v hroznech se přeměňuje na alkohol a oxid uhličitý a vytváří energii (teplo). To, jak bude dané víno silné, závisí proto na cukernatosti, tedy obsahu cukru v hroznech. Čím později jsou hrozny sklizeny, tím je možné vytvořit silnější víno. Jakostní vína mají běžně okolo 11 % alkoholu, zatímco například výběr z bobulí může mít až 14,5 %. Maximální možná hodnota je však přibližně 15-16 %, protože poté ušlechtilé kvasinky vytvářející alkohol umírají. Pokud chceme vytvořit sladší víno, můžeme fermentaci uměle zastavit.
Cuvée ...
(z franc.) je
označení pro víno vzniklého z více partií. Většinou se scelují dvě až
tři odrůdy. Cuvée může vzniknout zpracováním více odrůd hroznů spolu,
scelením rmutů, moštů nebo scelením více partií již hotových vín. Cílem
scelování vín je dosažení harmonie konečného produktu. V praxi to
znamená vyrovnávání přebytku a nedostatku jednotlivých základních složek
vína jako kyselin, cukrů, obsahu alkoholu a extraktu tak, aby celkový
dojem vína byl lepší než dojem u jednotlivých vín před scelováním.
bílým vínům vyrobeným z červených nebo modrých hroznů se říká klaret.
Rosé ...
růžové víno vyrobeno z modrých hroznů bez nakvášení, u stolních vín šumivých a perlivých vín i ze směsi bílého a červeného vína.
Hrozen ...
je plod vinné révy, ze kterého se vyrábí alkoholický nápoj - víno. Od žádného sommeliera ani vinaře neuslyšíte, že se víno pěstuje. To se pouze vyrábí a pije, ale pěstuje se vinná réva a sklízejí se hrozny. Z jednoho kilogramu hroznů se průměrně vyrobí jedna lahev vína.
má více významů. Ze všeobecného hlediska se jedná o odvětví zemědělské výroby. Vinařstvím se označuje rovněž zemědělská farma zabývající se výrobou vína a pěstováním révy vinné, nebo pouze výrobou vína.
Vinař ...
je osoba zabývající se výrobou vína a v širším pojmu (u malých a středních výrobců) též pěstováním révy vinné. Větší podniky mají specializace rozdělené mezi více pracovníků.
Víno ...
(řec. oinos, lat. vinum) je alkoholický nápoj vzniklý kvašením moštu nebo rmutu z hroznů révy vinné. Označením "víno" se podle zákonu nesmí značit alkoholické nápoje vyrobené z jiné suroviny než hroznů révy vinné. Výrobu vína ve všech vyspělých vinařských státech upravují poměrně přísné zákonné normy (vinařský zákon).
Vinařský zákon ...
č. 115/1995 Sb. je prvním novodobým vydaným zákonem /od r. 1907/ upravujícím pěstování hroznů a výrobu vína na území Čech a Moravy. Zákon byl novelizován z důvodů přejímání legislativy ES zákonem č. 216/2000 Sb. a zákonem 321/2004 Sb., který je v současné době v platnosti. Účinnost zákona č. 321/2004 Sb. je od 28.5.2004, ve znění pozdějších změn a doplňků (k 1.1. 2013).
Vinice ...
je zemědělská půda osázená trvalým porostem révy vinné. Před výsadbou nové vinice je nutné ohlásit záměr výsadby na ÚKZÚZ a vyřídit si tzv. právo na výsadbu vinice. Vinařský zákon č. 223/2004 Sb upravuje základní pojem vinice pro potřeby zákona v §3 odst. c) takto: "vinohradem nebo vinicí (dále jen "vinice") zemědělsky obhospodařovaná půda souvisle osázená keři vinné révy jednoho pěstitele o celkové výměře větší než 10 arů, jíž na základě písemné žádosti pěstitele podané po 1. lednu 2001 ÚKZÚZu. ÚKZÚZ přidělil nebo přidělí registrační číslo nebo registrační čísla; vinice o celkové výměře menší než 10 arů je vinicí, pouze má-li na základě písemné žádosti pěstitele podané po 1. lednu 2001 ÚKZÚZem přiděleno registrační číslo; vinicí je rovněž vinice vyklučená, k níž nebylo ÚKZÚZem uděleno právo na opětovnou výsadbu podle § 9 Zák.."
Z ustanovení vyplývá, že vinice nad 10 arů podléhá registraci u ÚKZÚZu, vinice do 10 arů této registraci nepodléhá, ale může se registrovat dobrovolně. Nelze uvádět do oběhu (prodávat) víno z neregistrované vinice.
Vinohradnictví ...
je starobylý zemědělský obor, jehož počátky sahají do starověku. Zahrnuje všechny úkony spojené s pěstováním révy vinné, zejména: příprava půdy před výsadbou, množení, štěpování sazenic révy vinné, šlechtění a udržovací šlechtění, výsadba vinice, stavba a údržba opory, řez révy, zelené práce, ochrana proti chorobám a škůdcům, ekologie a architektura krajiny apod.. Hlavním cílem vinohradnictví je zajištění výroby hroznů pro zpracovatele hroznů a výrobce vína.
Vinařská oblast ...
je geograficky vymezené území (v terminologii legislativy EU stanovená pěstitelská oblast), na kterém je povoleno pěstovat vinnou révu pro výrobu vína a dalších produktů. Vymezení jednotlivých vinařských oblastí v daném státě provádí příslušná legislativa (obvykle vinařský zákon). Tato legislativa většinou také stanovuje seznam odrůd vinné révy, které se v jednotlivých vinařských oblastech smějí pěstovat. Vinařské oblasti mohou být rozděleny na vinařské podoblasti. Dále bývá pro každou vinařskou oblast či podoblast stanoven seznam vinařských obcí a viničních tratí, v nichž smějí být zakládány vinice.
Cílem těchto regulačních opatření je zabránit výsadbě vinic v nevhodných regionech a polohách.
V České republice od května 2004 existují pouze dvě:
- vinařská oblast Morava
- vinařská oblast Čechy
je území členského státu EU menší než vinařská oblast vymezená Ministerstvem zemědělství na základě geografické polohy, svažitosti, půdně klimatických vlastností a historických údajů, záznamů a poznatků. Vinařskou podoblast tvoří jednotlivé vinařské obce a viniční tratě. V České republice jsou podoblasti: Čechy - Mělnická, Litoměřická, Morava - Mikulovská, Znojemská, Velkopavlovická, Slovácká. Toto uspořádání přinesl vinařský zákon č. 321/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 254/2010 Sb.
Viniční trať ...
dle vinařského zákona se rozumí pozemek, část pozemku, soubor pozemků, soubor pozemku a části pozemku, nebo kombinací pozemků, případně částí pozemků, tvořících souvislý celek, v jedné vinařské oblasti, případně podoblasti, splňující předpoklady pro pěstování révy vinné z hlediska zeměpisné polohy, svažitosti, délky oslunění a půdně klimatických vlastností.
VOC ...
je zkratka pro
označování vín originální certifikace v ČR, dle ustanovení vinařského
zákona z r. 2004. Je to prvek zaváděný k nám ze systémů románských
apelačních vinařských zákonů. Kontrolu vín VOC uváděných na trh
neprovádí SZPI, ale instituce k tomu místně vytvořená. Cílem tohoto
systému je prosadit víno s kontrolovaným původem a charakterním výrazem
odrážející terroir. První VOC v ČR se stalo VOC Znojmo.
Zbytkový cukr ...
cukry v hroznech se přeměňují na alkohol, zároveň je však možné, například díky umělému zastavení kvašení, nechat ve víně i tzv. zbytkový cukr, který poté dotváří chuť. Vína rozdělujeme na suchá (nejvýše 4 g zbytkového cukru na litr), polosuchá (4-12 g zbytkového cukru na litr), polosladká (12-45 g zbytkového cukru na litr) a sladká (minimálně 45 g zbytkového cukru na litr).Zemské víno ...
jako kategorie jakostních tříd je v platnosti vinařského zákona od roku 2004., nepodléhá zatříďovací povinnosti u SZPI. Podmínkou uznání třídy moravské zemské víno nebo české zemské víno je původ hroznů na Moravě nebo v Čechách a cukernatost hroznů při sběru min. 14°. Zemské víno lze na etiketě označovat odrůdou, ročníkem, vinařskou obcí, viniční tratí atd. (v souladu s předpisy Evropských společenství). Hektarový výnos u zemského vína není vinařským zákonem omezený. Podíl každé odrůdy, která je na etiketě uvedena, musí být nejméně 15 %, velikost písma názvu odrůdy nebo odrůd musí dosahovat nejvýše poloviční velikosti písma názvu "zemské víno", název odrůdy nebo odrůd musí být uveden pouze ve stejném zorném poli na etiketě spolu s názvem "zemské víno" a označení odrůdy nebo odrůd na etiketě nesmí být zaměnitelné s označením jakostního vína nebo vína originální certifikace (VOC).
Kategorie zemské víno využívá mnoho malých a středních výrobců vína i u vín, která by šla zatřídit jako vína s přívlastkem. Většinou pro malé množství vína v partii nebo z důvodů časové tísně (Svatomartinské víno) uvádějí výrobci na trh partii jako "zemské víno". V mnoha případech, ač to není povinností, uvádí výrobce na etiketu cukernatost hroznů při sběru.